Oběd za více než 200 korun už je česká realita. V Praze se průměr blíží 230 korunám

Dvě stovky za oběd ještě před několika lety působily jako částka typická pro dražší restauraci. V roce 2026 už jde o český průměr. Podle aktuálních dat Edenred Restaurant Indexu dosáhla průměrná cena oběda v červnu letošního roku 202,20 koruny. V lednu přitom činila 198,20 koruny. Během prvních šesti měsíců roku se tak průměrná útrata posunula o další čtyři koruny výš.

Celorepublikový průměr samozřejmě neříká všechno. Velké rozdíly existují mezi jednotlivými městy a regiony. Nejdražší je podle dat Edenredu Praha. Průměrná cena oběda zde v červnu dosáhla 227,90 koruny. Pro člověka, který chodí na pracovní oběd každý všední den, už jde o výraznou položku v měsíčním rozpočtu. Při dvaceti obědech by taková útrata představovala více než 4 500 korun. A to počítáme pouze samotný oběd.

Ještě zajímavější je dlouhodobé srovnání. Podle Edenredu vzrostla cena oběda od června 2020 téměř o polovinu. Zdražování už sice není tak rychlé jako v některých předchozích letech, stále ale pokračuje. Meziročně zaplatí Češi za oběd v průměru o 6,40 koruny více. Na jednom talíři to nemusí působit dramaticky. Při pravidelném stravování mimo domov se ale rozdíl postupně nasčítá.

Vyšší cena oběda automaticky neznamená, že restauratér výrazně více vydělává. Provozovatelé podniků sami čelí nákladům na suroviny, energie, mzdy, nájem a další položky spojené s provozem. Polední menu je přitom citlivá disciplína. Host očekává rychlé jídlo za cenu nižší než večer, restaurace ale musí udržet kvalitu a současně na každé porci něco vydělat. Právě proto se cenovka kolem dvou set korun postupně stává běžnější.

Oběd během pracovního dne je specifický. Host většinou nehledá gastronomický zážitek na několik hodin. Chce se najíst dobře, rychle a za cenu, která mu dává smysl. Jakmile se ceny dostávají nad psychologickou hranici dvou set korun, začínají lidé více porovnávat. Někdo hledá levnější podnik. Jiný si odpustí polévku nebo nápoj. Další si začne nosit jídlo z domova. Restaurace proto nesoutěží pouze chutí. Stále důležitější je poměr mezi cenou, velikostí porce, kvalitou a celkovým zážitkem.

Současná čísla naznačují, že růst cen zpomaluje. To je dobrá zpráva. Návrat k cenám, na které byli hosté zvyklí před několika lety, ale očekávat nelze. Průměrný český oběd už překročil hranici 202 korun a Praha se blíží 230 korunám. Pro restaurace tím vzniká jeden z největších úkolů současnosti. Přesvědčit hosta, že částka na účtence odpovídá tomu, co dostal na talíři.