Dnes je Světový den potravin. Češi vyhazují ovoce, zeleninu i pečivo, potravinové banky přitom pomáhají 430 tisícům lidí

Každý rok 16. října si svět připomíná význam potravin, jejich dostupnosti a odpovědného zacházení s nimi. Světový den potravin organizuje Organizace OSN pro výživu a zemědělství, známá pod zkratkou FAO. Letošní ročník nese téma Innovate today. Nourish tomorrow. V českém překladu jde o výzvu k inovacím, které dnes pomohou zajistit dostatek kvalitních potravin také v budoucnu. Téma se netýká pouze zemědělství. Zasahuje také restaurace, obchody, výrobce potravin a běžné domácnosti. Právě způsob, jakým jídlo nakupujeme, skladujeme, připravujeme a spotřebováváme, totiž rozhoduje o tom, kolik potravin nakonec skončí v odpadu.

Význam potravinové pomoci ukazují výsledky České federace potravinových bank. Podle údajů zveřejněných v únoru 2026 se během předchozího roku podařilo shromáždit a distribuovat celkem 17 400 tun potravin a základní drogerie. Jde o nejvyšší objem v historii fungování českých potravinových bank. Pomoc se dostala přibližně ke 430 tisícům lidí v obtížné životní situaci. Velkou část příjemců tvoří rodiny s dětmi, samoživitelé, senioři a lidé, kteří se ocitli v náhlé finanční krizi. Zajímavé je také to, odkud zachráněné potraviny pocházejí. Z obchodních řetězců získaly potravinové banky v roce 2025 více než 10 500 tun zboží. Další pomoc poskytli výrobci, zemědělci a veřejnost prostřednictvím potravinových sbírek.

Plýtvání potravinami přitom není pouze problémem obchodů nebo restaurací. Významnou část potravinového odpadu vytvářejí domácnosti. Podle údajů Ministerstva zemědělství patří mezi často vyhazované potraviny ovoce, zelenina a pečivo. Právě tyto výrobky mají společnou jednu vlastnost. Při nevhodném skladování nebo špatném plánování nákupů se mohou poměrně rychle znehodnotit. Ovoce a zelenina často končí v odpadu proto, že je domácnosti nestihnou spotřebovat. U pečiva bývá problémem především jeho postupné vysychání nebo plesnivění. Část podobných ztrát by přitom bylo možné omezit lepším plánováním nákupů a správným skladováním.

Ministerstvo zemědělství zveřejňuje také údaje o celkovém množství potravinového odpadu. Podle dat za rok 2023 vzniklo v České republice přibližně 1,06 milionu tun potravinového odpadu. Z toho více než 646 tisíc tun připadalo na domácnosti. Restaurace a další stravovací služby vytvořily přibližně 185 tisíc tun. Do těchto statistik se započítávají také některé nepoživatelné části potravin, například slupky nebo kosti. Nejde tedy výhradně o jídlo, které bylo možné bez dalšího sníst. Přesto čísla ukazují, že prostor pro zlepšení existuje v celé cestě potravin od výroby až po konečnou spotřebu.

Pro gastronomické podniky představuje potravinový odpad nejen ekologický problém, ale také ekonomickou ztrátu. Každá nevyužitá surovina znamená peníze vynaložené na nákup, skladování a často také na samotnou přípravu. Restaurace proto mohou množství odpadu ovlivnit už při sestavování jídelního lístku. Důležitou roli hraje správný odhad poptávky, velikost porcí nebo způsob využití jednotlivých surovin. Zeleninové odřezky vhodné ke konzumaci mohou posloužit při přípravě vývarů. Z přebytečného pečiva lze připravit krutony nebo strouhanku. Sezonní nabídka zase umožňuje pracovat s ingrediencemi, které jsou právě dostupné a které kuchyně dokáže efektivně využít. Podobné postupy nejsou novým gastronomickým vynálezem. V mnoha tradičních kuchyních představovaly běžnou součást hospodaření. Moderní gastronomie se k nim dnes vrací také z ekonomických a ekologických důvodů.

Omezování plýtvání nemusí znamenat zásadní změnu životního stylu. Často stačí několik praktických návyků. Před nákupem je užitečné zkontrolovat obsah lednice a naplánovat jídla podle toho, co je potřeba spotřebovat nejdříve. Pečivo, které nebude určené k okamžité konzumaci, lze zamrazit. Zralé ovoce se může využít do kaší, dezertů nebo při pečení. Zbytky vařené zeleniny mohou posloužit jako základ polévky. Důležité je také rozlišovat datum minimální trvanlivosti a datum použitelnosti. Potraviny po uplynutí minimální trvanlivosti nemusí být automaticky nebezpečné, pokud byly správně skladovány a nevykazují známky kažení. Naopak potraviny po uplynutí data použitelnosti by se již neměly konzumovat.

Letošní Světový den potravin zdůrazňuje inovace. Ty mohou zahrnovat nové způsoby zemědělské výroby, lepší skladování, efektivnější dopravu nebo moderní systémy sledování zásob. Stejně důležitá je ale také schopnost využívat zkušenosti předchozích generací. Fermentace, sušení, zavařování nebo promyšlené využívání surovin jsou tradiční postupy, které mohou mít své místo i v současné gastronomii. Světový den potravin tak není pouze připomínkou globálního problému hladu. Je také příležitostí zamyslet se nad tím, jakou hodnotu má jídlo, které každý den nakupujeme, připravujeme a podáváme. A právě v restauracích i domácnostech může začít řada změn, které dávají smysl ekonomicky i ekologicky.