Dnes je Světový den vajec. Slavíme už 30 let a většina lidí stále neví, co znamenají čísla na skořápce

Bez vajec by česká kuchyně vypadala úplně jinak. Chyběla by míchaná vejce k snídani, omelety, některá těsta, majonéza i řada tradičních moučníků. Právě dnes, v pátek 9. října, se slaví Světový den vajec. Letošní ročník je výjimečný. Mezinárodní připomínka vznikla v roce 1996 ve Vídni a letos slaví třicáté výročí. Světový den vajec připadá vždy na druhý říjnový pátek. Jeho cílem je připomenout význam vajec ve výživě i jejich široké využití v kuchyních po celém světě.

Při nákupu vajec většina lidí sleduje hlavně cenu, velikost a datum minimální trvanlivosti. Na skořápce je ale ještě jeden důležitý údaj. Kód producenta. Jeho první číslice označuje způsob chovu nosnic. Číslo 0 znamená ekologický chov. Číslo 1 označuje volný výběh. Číslo 2 patří halovému chovu. Číslo 3 označuje klecový chov. Za úvodní číslicí následuje označení země a identifikace konkrétního hospodářství. Právě tento kód umožňuje spotřebiteli zjistit více o původu vajec, která kupuje.

Dalším údajem na obalu je velikostní kategorie. Ta vypovídá o hmotnosti vejce, nikoliv o jeho chuti nebo kvalitě. Nejmenší vejce kategorie S váží méně než 53 gramů. Vejce velikosti M mají hmotnost od 53 do necelých 63 gramů. Kategorie L zahrnuje vejce od 63 do necelých 73 gramů. Největší vejce XL váží nejméně 73 gramů. Při pečení podle receptu může být velikost důležitá. Pokud například těsto vyžaduje čtyři vejce velikosti M a použijete místo nich čtyři výrazně větší kusy, změní se poměr jednotlivých surovin.

Při nákupu vajec se vyplatí kontrolovat datum minimální trvanlivosti. Důležitý je také stav skořápky. Poškozená nebo prasklá vejce představují vyšší riziko kontaminace a nejsou vhodnou volbou pro běžné skladování. Vejce by měla být uchovávána při stabilní teplotě. V domácnosti je praktickým řešením lednice, kde lze omezit výkyvy teploty a prodloužit dobu, po kterou si vejce zachovají požadovanou kvalitu. Není vhodné je opakovaně přenášet z chladu do tepla a zpět.

Častou chybou je omývání vajec hned po příchodu z obchodu. Skořápka má přirozenou ochrannou vrstvu, která pomáhá omezovat pronikání mikroorganismů. Při nešetrném mytí se může tato ochrana narušit. Vejce proto není vhodné před uložením do lednice zbytečně omývat. Při jejich zpracování je zároveň důležité dodržovat běžnou kuchyňskou hygienu. Po manipulaci se syrovými vejci je potřeba umýt ruce i pracovní plochy, které s nimi přišly do kontaktu.

Vejce jsou zajímavá také tím, jak rozdílné výsledky dokáže kuchař získat z jediné suroviny. Při přípravě míchaných vajec rozhoduje teplota a délka zahřívání. Při vaření vejce naměkko jde o přesné načasování. U omelety je důležitá práce s pánví. A při pečení může vejce plnit několik funkcí současně. Spojuje suroviny, pomáhá vytvářet strukturu těsta a při šlehání dokáže zadržovat vzduch. Právě proto se bez vajec neobejde velká část klasické cukrařiny.

Vejce mají své místo v kuchyních prakticky celého světa. Francouzi z nich připravují jemné omelety. Japonci používají vejce do tamagoyaki. V Turecku patří k oblíbeným snídaňovým jídlům menemen s rajčaty a paprikami. A v Gruzii se vejce objevuje například v adžarském chačapuri. Stejná surovina tak může být základem jednoduché snídaně i důležitou součástí složitého gastronomického pokrmu.

Světový den vajec letos připomíná třicet let od svého založení. Za tu dobu se proměnily způsoby chovu, požadavky zákazníků i gastronomické trendy. Vejce ale zůstávají jednou z nejuniverzálnějších surovin, se kterými kuchaři pracují. A dnešní svátek je dobrou příležitostí věnovat při příštím nákupu pozornost nejen ceně, ale také původu, velikosti a způsobu chovu.